Trestní příkaz

Je jednou z forem soudního rozhodnutí v trestním řízení.

Samosoudce v trestním řízení může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Trestní příkaz obsahuje: a) označení soudu, který trestní příkaz vydal, b) označení obviněného, c) výrok o vině a uloženém trestu, d) výrok o náhradě škody, e) poučení o právu podat odpor.

Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku a tato okolnost má dva zásadní významy – jednak je to nepřípustnost trestního stíhání pro týž skutek a jednak okolnost, že soud v občanském soudním řízení ve věci náhrady škody je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo za něj odpovídá.

Trestní příkaz se nevyhlašuje se, ale jen vyhotovuje. Není možné jej vydat v řízení proti mladistvému, pokud v době jeho vydání nedovršil osmnáctý rok svého věku, v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost byla omezena, dále tehdy, má-li se rozhodnout o ochranném opatření a v případech, kdy má být uložen souhrnný trest.