Trestní oznámení

Trestní právo je dobré považovat za poslední, krajní prostředek proti protiprávnímu jednání. Než se rozhodnete někoho „udat policii“, měli byste mít alespoň základní představu o tom, jestli dané jednání může být skutečně trestným činem a jestli opravdu chceme daného člověka vystavit trestnímu stíhání, případně odsouzení.

Trestní oznámení je podání, které obsahuje konkrétní skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu. Lze jej podat písemně, ústně do protokolu, faxem nebo elektronickou poštou. Trestní oznámení se podává buď státnímu zastupitelství, nebo u jednotlivých útvarů Policie ČR.

Poté, co orgán policie, vyšetřovatel nebo státní zástupce obdrží trestní oznámení, postupuje stejně, jako by se o pravděpodobném spáchání trestného činu dozvěděl jiným způsobem. Policejní orgány nebo vyšetřovatel zahájí opatřování nezbytných podkladů a vysvětlení a zajišťování stop případného trestného činu. Pokud dojdou k závěru, že ke spáchání trestného činu nedošlo, je věc odložena nebo předána jiným příslušným orgánům (například k projednání jako přestupek).

Naopak ve chvíli, kdy okolnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala konkrétní osoba, zahájí vyšetřovatel trestní stíhání. Učiní to tak, že této osobě sdělí obvinění o tom, že ji stíhá jako obviněného z určitého trestného činu. Obviněný může být zadržen (maximálně na dobu 48 hodin) či vzat do vazby.

V rámci vyšetřování se zjišťují všechny důležité okolnosti a shromažďují se důkazy. Po ukončení vyšetřování může vyšetřovatel rozhodnout o zastavení trestního stíhání; rozhodnout o postoupení věci jinému orgánu; podat státnímu zástupci návrh na podání obžaloby. O podání obžaloby, tj. postavení pře soud, rozhoduje výhradně státní zástupce. Soud pak rozhoduje o vině a trestu obžalovaného.