Soudní poplatky a náklady řízení ve věci přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu

Dotaz:

Dobrý den, potřeboval bych poradit ohledně soudních poplatků. Pronajímatel bytu, ve kterém bydlím, podal žalobu k soudu ohledně vystěhování z bytu. Zajímalo by mne, jestli já, jako žalovaný budu v případě prohry po skončení soudu platit nějaké poplatky. Děkuji Vám za odpověď.


Odpověď:

Než začnu odpovídat na Váš dotaz konkrétněji, je nutné, abych rozvedla blížeji otázku nákladů řízení jako takových, jelikož soudní poplatky, na něž jste se dotazoval, jsou pouze jedním z druhů (součástí) nákladů řízení.

Náklady řízení upravuje dle řešené problematiky vždy konkrétní procesní předpis, nás však v tomto případě zajímají náklady řízení, tak jak je upravuje občanský soudní řád v ustanoveních §§ 137 až 151a (dále o. s. ř.). Dle občanského soudního řádu patří k nákladům řízení zejména - hotové výdaje účastníků a jejich zástupců včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, odměna za zastupování advokáta, atd.

Nejčastější pravidlo týkající se nákladů řízení zní takto: Každý si platí své vlastní náklady a ostatní náklady platí stát. Každý účastník řízení tedy platí své náklady a náklady, které vzniknou jeho právnímu zástupci. Pouze v některých případech, které jsou konkrétně vyjmenovány v zákoně, je tomu jinak, a pak může nastat situace, kdy účastník neplatí ani své vlastní náklady ani náklady jiných účastníků, nebo naopak platí nejen své náklady, ale i náklady jiného účastníka či část nákladů státu.

Ohledně odpovědi na dotaz týkající se placení soudního poplatku je potřeba uvést, že soudní poplatky se vybírají buď za řízení nebo za jednotlivé úkony. Zpoplatnění soudního řízení za každých okolností však může způsobit nepřiměřeně tvrdý dopad zákona a v konečném důsledku překážku v přístupu k soudu. Proto právo takovým nežádoucím důsledkům brání institutem osvobození od soudních poplatků a navrhovateli nebo žalobci tak umožňuje být zbaven povinnosti soudní poplatek platit. Zákon o soudních poplatcích rozlišuje osvobození věcné, osobní nebo individuální. Věcné a osobní osvobození od soudních poplatků vyplývá přímo ze zákona, o individuálním rozhoduje soud na základě návrhu podaného spolu se žalobou nebo kdykoliv během řízení až do jeho skončení pravomocným rozhodnutím.
Je-li navrhovatel od soudního poplatku osvobozen, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.

Dle shora uvedeného je tedy zřejmé, že v případě neúspěchu ve sporu Vám může být uložena povinnost nahradit náklady řízení, tedy včetně zaplacení soudního poplatku, jež spolu se žalobou zaplatit při zahájení řízení žalobce.

Výrok o nákladech řízení je součástí každého soudního rozhodnutí, jímž se řízení ve věci končí, a obvykle zní buď tak, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“ nebo „žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení v konkrétní výši do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.“ Proti rozhodnutí je přípustné odvolání, které má odkladný účinek. O odvolání rozhoduje nadřízený soud v neveřejném zasedání. Tato varianta řešení je samozřejmě v případě neúspěchu též možná.

Ovšem i žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení, a to dle ustanovení § 143 o.s.ř. Toto ustanovení bývá využíváno jen výjimečně, ale je tomu právě v případech přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu. Je však nutné upozornit, že tento postup není pravidlem a komentář k občanskému soudnímu řádu k tomuto ustanovení uvádí, že soudy zpravidla toto neaplikují ve věci výpovědi týkající se služebního bytu (tento důvod výpovědi jste uváděl ve svém minulém dotazu).
Doporučuji Vám proto, abyste v rámci svého vyjádření k žalobě, případně pak v rámci jednání před soudem žádost o aplikaci tohoto ustanovení vznesl.

Nepříznivé následky lze zvrátit též za použití ustanovení § 150 o.s.ř., které dává soudu v případech zvláštního zřetele možnost zcela nebo zčásti náhradu nákladů řízení nepřiznat. Soud posuzuje všechny okolnosti konkrétní věci a přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, a bere přitom na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl náklady řízení hradit, ale jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Důležité jsou rovněž pro soud okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další.

Závěrem tedy doporučuji a shrnuji:

  1. požádat soud o aplikaci ustanovení § 143 o.s.ř. – tj. využití institutu náhrady nákladů řízení neúspěšnému žalovanému,
     
  2. pokusit se o vznesení žádosti aplikovat ustanovení § 150 os.ř. – tj. aby soud nepřiznával náhradu nákladů z důvodů zvláštního zřetele (ovšem je třeba být připraven na to, že soud bude zkoumat shora uvedené podmínky – okolnosti majetkově, sociální apod.)
     
  3. využít institut odvolání, pokud soud ani jedné ze shora uvedených možností nevyhoví.