Obžaloba

Obžaloba je v trestním řízení rozhodnutím svého druhu, kterým je na základě výsledků přípravného řízení postaven obviněný před soud. Pojem obžaloba někdy bývá rovněž používán k označení státního zástupce či prokurátora, který jako veřejný žalobce v postavení procesní strany před soudem obžalobu zastupuje. Při kontradiktorním pojetí trestního řízení, je trestní soudní proces chápán jako druh určitého sporu strany obžaloby a strany obhajoby, k jehož rozhodnutí je povolán soud.

V České republice podle aktuálně účinného trestního řádu obžalobu může podat pouze státní zástupce, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. K obžalobě se připojí spisy shromážděné v přípravném řízení a o jejím podání se vyrozumí obviněný, obhájce a poškozený. Obžaloba je promítnutím obžalovací zásady, podle které je trestní stíhání před soudy možné právě pouze na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Tím je garantováno oddělení rolí státu v trestním řízení mezi státní zastupitelství, které trestní stíhání před soudem iniciuje, a soud, který o věci nestranně a nezávisle rozhoduje. Z obžalovací zásady dále vyplývá, že soud může rozhodnout pouze o skutku, který je uveden v žalobním návrhu obžaloby, obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání (sděleno obvinění).

Proti podání obžaloby nemůže obviněný brojit žádnými opravnými prostředky, o podané obžalobě musí soud rozhodnout. Státní zástupce může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě; po zahájení hlavního líčení tak může učinit jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování. Zpětvzetím obžaloby se věc vrací do stadia přípravného řízení.

V médiích je obžaloba často zaměňována s žalobou. Žaloba ale nemá s trestním řízením nic společného. Žalobu podává žalobce (tj. jakákoliv fyzická či právnická osoba) v občanskoprávním řízení, tzn. že na základě žaloby se u soudu mohou soudit např. dva lidé nebo firmy,apod. Obžalobu oproti tomu může podat jen státní zástupce a jen v trestním řízení.

Žaloba (neboli návrh na zahájení řízení)
Je procesní úkon, jím se žalobce obrací na soud s návrhem a žádá o ochranu svých porušených nebo ohrožených práv, eventuálně uplatňuje jiný  návrh, který má být projednán ve sporném řízení (např. návrh na rozvod manželství).

Žaloba musí vždy směřovat vůči konkrétní osobě nebo osobám, proti níž žalobce ochranu požaduje; tato osoba se nazývá žalovaný (žalovaní). Jsou možná i jiná podání soudu, např. návrh na prohlášení za mrtvého nebo návrh na soudní úschovu, ty však žalobou nejsou a řízení, které o nich soud provede, je řízením nesporným.

Žaloba musí být vždy písemná a musí obsahovat jméno (název) a bydliště (sídlo) žalobce, jméno (název) a bydliště (sídlo) žalovaného, musí uvádět, čeho se žalobce po soudu domáhá (žalobní petit), popis rozhodných skutečností (žalobní narace) a označení důkazů, které k prokázání těchto skutečností žalobce navrhuje. Z podání žaloby se zpravidla platí soudní poplatek.