Nevyplacená mzda a zadržování dokumentů po ukončení pracovního poměru

Dotaz klienta:

Nastoupil jsem k soukromníkovi, pracovní poměr byl ukončen ve druhém měsíci, tedy ještě ve zkušební době. Chtěl bych se dostat k tomu, abych dostal svou výplatu, která dodnes nebyla vyplacena. Stejně jsem nedostal ani zápočtový list a veškerou dokumentaci, kterou je povinen mi zaměstnavatel předat. Když zkouším volat a domluvit se, nezvedá mi telefon, případně sdělí, že na mne nemá čas.

Od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu. Mzdu byste měl mít sjednanou v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě či jiné smlouvě popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Mzda musí být sjednána před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva či vnitřní předpis. Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu či plat nebo některou jejich složku. Mzda se vyplácí v pracovní době na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty.

Je jednoznačné, že za odpracovanou dobu máte nárok na mzdu. Pokud Vám zaměstnavatel mzdu nevyplatil, dochází z jeho strany k bezdůvodnému obohacení a zároveň je založen správní delikt dle zákona o inspekci práce ve spojení se zákoníkem práce. Dle § 517 odst.2 zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění máte nárok na úhradu úroku z prodlení, do kterého se zaměstnavatel dostal, tím, že Vám mzdu či odměnu včas nevyplatil. Tento nárok Vám vzniká ode dne, následujícího po dni, ve kterém Vám měla být dle pracovní smlouvy mzda vyplacena, a to na základě nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění ve výši 10,75% ročně z dlužné mzdy.

Dle § 313 odst.1,2 zákoníku práce při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, dále je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci tzv. zápočtový list, ve kterém jsou obsaženy údaje o výši průměrného výdělku.

Dle § 314 odst.1 zákoníku práce požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.

Dle § 315 zákoníku práce nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.

Možnosti právní ochrany jsou následující:

Nejprve je třeba kontaktovat písemně zaměstnavatele, upozornit ho na práva, která Vám náleží, vyzvat ho k zaplacení a k předložení potvrzení o zaměstnání, zápočtového listu etc. Ústně nedoporučujeme jednat, tvrzení o obsahu hovoru je později neprokazatelné. Výzvu k úhradě dlužné mzdy a vydání potřebných dokumentů je třeba zaslat doporučeným dopisem, nebo ještě lépe dopisem s dodejkou a uchovat si jeho kopii. Dopis zašlete na sídlo zaměstnavatele nebo místo provozovny či kdekoliv bude zastižen (platí, jde-li o fyzickou osobu). V dopise je třeba stanovit velmi krátkou lhůtu k dodatečnému splnění povinnosti, např. do 5 dnů.

Pokud nebude výzva splněna, je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce.

Dle § 6 odst. 5 zákona o inspekci práce místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby tzn. místem podnikání, sídlem či bydlištěm zaměstnavatele. Podnětem je zahájeno přešetření věci a zpravidla i kontrola u zaměstnavatele. Výsledkem může být uložení opatření k nápravě anebo sankce - pokuty. Přímo Vám ovšem inspekce práce výplatu dlužné mzdy či vydání potřebných dokumentů nezajistí.
Nárok na dlužnou mzdu můžete vymoci žalobou u soudu, kde se budete domáhat rozsudku (či platebního rozkazu). Oproti podnětu inspekci práci je to náročnější procedura na čas i na prostředky (soudní poplatek), avšak rozsudek přímo uloží povinnost vyplatit dlužnou částku a vydat dokumenty, případně je posléze exekučním titulem.

Obě cesty mohou být zvoleny společně.

S dopisem či podnětem Vám rádi pomůžeme, je však třeba předložit pracovní smlouvu ev.další dokumenty dosvědčující výkon Vaší práce u zaměstnavatele. Podání žaloby je věc pozdějšího rozhodnutí po zaslání výzvy a po zhodnocení věci.

Závěr: Doporučujeme tyto kroky:

  1. písemně kontaktovat zaměstnavatele,
     
  2. podnětem se obrátit na příslušný inspektorát práce,
     
  3. v případě bezvýslednosti podat žalobu na vyplacení dlužné odměny.