Náhradní ubytování

Náhradním ubytováním se rozumím byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce. Náhradní ubytování je zpravidla obstaráváno rozvedenému manželovi, který je povinen byt vyklidit, pokud soud zrušuje společný nájem bytu na návrh jednoho z manželů. Přísnější právní úprava je v případech, kdy nájemní poměr skončil z důvodů, že nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě nebo jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné neb úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, za dobu delší než tři měsíce, tedy že se vůči pronajímateli dopustili tzv. civilního deliktu. Namísto náhradního ubytování v těchto případech postačí poskytnout nájemcům jen přístřeší. Vychází se ze zásady, že nájemce právo na byt, ani na náhradní ubytování nemá a že toto právo mu může s ohledem na důvody zvlášť zřetele hodné přiznat zcela výjimečně pouze soud. To samé platí i v případech, kdy se sice nájemci žádného civilního deliktu nedopustili, ale zákon jim přesto poskytuje pouze právo na přístřeší. Jde o případy, kdy výpovědním poměr skončil z důvodů, že nájemce má dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby používal pouze jeden byt, a neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů anebo bez závažných důvodů jej užívá jen občas.

Platí však, že má-li nájemce nezletilé děti, může soud z důvodů zvláštního zřetel hodných výjimečně přiznat náhradní ubytování, popř. i náhradní byt.